Říjen 2014

195-Andíkovy 9. narozeniny

25. října 2014 v 19:51 | O. M. |  Andy
... oslavenec...
... s Benem okukujeme dárky...
... dostal jsem samé dobrotky...
... koukám s čím začneme oslavovat...
... rozdělil jsem se s Benem o salámek...
... kousek jsem si schoval pod polštářek...
... mňam, byla to dobrotka...
Usmívající se
... Beník posmutněl...
... neboj, zítra ti dám zase kousek...
... Andík něco vymýšlí...
... no nic, už loni jsem chtěl červenou mašličku a zase jsem dostal bílou,
tak snad příště...
Mrkající
Velkou radost mi udělalo, že přišly Eliška s Kačenkou
...
a nejen, že mi přály k narozeninám,
ale ještě jsem dostal celý pytel dobrůtek.
Smějící se

194-Odjezd domů

25. října 2014 v 19:28 | O. M. |  Andy a Ben

Bylo krásné léto na chaloupce, ale už zima na krku, venku nevlídno,
páníčci zabalili, uklidili a odjeli jsme domů.
... listí už je v kompostu...
... zahrada je uklizená, připravená k zimnímu spánku...
... navezený kompost, vše přikryté chvojím...
...
...
...
... bergenie letos vykvetla dvakrát...
... hortensie přečkají zimu ve chvojí a za skleníkem...
... nový záhonek u zahradní sprchy pod terasou...
... kytičky uloženy na zimu... skoro pusto u chaloupky...
... bazén také vyčištěn a zakryt na zimu...
... Beník ještě na kontrole... Andík zatím na gauči...
... všechno jsem oběhnul a už se hezky loučím... pár zimních dnů prospíme,
budou vánoce, pak trochu sněhu a za chvíli bude jaro, velikonoce a zase hurá
na chaloupku...
Usmívající se

193-A je to tady

19. října 2014 v 18:08 | O. M. |  Andy a Ben

No nazdar, probudili jsme se těsně před osmou hodinou.

... při pohledu z okna jsme se opravdu, ale opravdu vylekali...
... mlha, že by se dala krájet... a je to tady, ošklivá část podzimu, mlhy, mokro, zima...
páníčci to zabalí a pojedeme domů, konec svobody, pohody, volnosti, zase doma po
chodníku a na vodítku, ach jo...
... panička nás do toho nečasu klidně vyhnala ven... to jí nedarujeme a už vím, co vyvedeme...
... já nevím, Bene, raději bych šel zpátky do chalupy...
... jak já to mám udělat, štěkat nemám a škrábat dveře taky ne, tak jak se mám dostat do chalupy...
... počkej na mě, jdu s tebou, Bene...
... a jdu první, když mě nepustili domů...
... dělej brácho, taky spěchám... honem, ať nás panička nevidí... ta by nám dala...
tohle u vína...
... Andy, Bene, domů... co to tam ten Ben hledá, kouká panička...
... Bene, ty uličníku, pak mi nemají vadnout kytky... no nazdar, byl jsem přistižen...
... už běžím, ale dělám, že o ničem nevím...
... zalezl jsem na gauč a vyslechl si kázání...
... Andy začal nosit balonky na gauč...
... ať počítám jak chci, jeden chybí...
... musím se porozhlédnou... kde může být...
... sláva, radoval se Andík, máme je všechny...
... ven jsem šel až po obědě... Andíkovi se moc nechtělo... já šel s paničkou, šla si udělat pár fotek...
mlhy... to tedy nechápu...
... růže... poslední...
... krásně barevný, mokrý plot... ale toho listí na hrabání...
... noc a mlhu si užili jen pavouci... pavučiny byly všude...
...
...
... korálky z mlhy...
...
...
... růže a šípky...
... v kamnech praská dřevo, panička pořádně naložila...
... kamínka pěkně topí a hřejí...
... a nám se v teplíčku hezky hajá...
Usmívající se

192-Konec prázdnin

12. října 2014 v 22:55 | O. M. |  Eliška a Kačka

Poslední den prázdnin jsme se vypravili do lesa

... chtěla jsem vzít holčičky na procházku k lesu, jenže děda, jak slyší - les -
už bere košík a nožík, radost jsem z toho neměla, protože chytit klíště na
konci prázdnit není nutné...
... holčičky se radovaly, tak jsme šli všichni na houby...
... cestou jsme potkali pěknou, velkou a berevnou housenku...
... hned na kraji lesa jsme našli píchavky...
... to je veliká houba, co to je .... přeci bedla...
... holčičky si prohlížely mraveniště velkých, černých mravenců...
... Eliška se radovala, že našla také bedlu...
... Kačenka sbírala klacky...
... hurá, klouzek...
... tady nesu další, ale jíst je nebudu...
... další mraveniště, tentokrát malých, rezatých mravenců...
Eliška si ho pamatovala z loňska...
... klacek je potřeba, líp se s ním hledají houby v trávě...
... klouzků rostlo hodně...
...
...
... jdeme domů, máme plný košík...
... dědo, tuhle ještě taky potřebuješ?...
... spolu to uneseme...
... pěkný úlovek...
... to se děda radoval...
... a kdo to bude čistit?...
... no kdo chtěl na houby...děda... tak bude čistit děda...
... máme nasušeno, máme v mrazáku, však příjdou k chuti... mňam...
Smějící se

186-Stanování

12. října 2014 v 21:42 | O. M. |  Eliška a Kačka
Slíbila jsem holčičkám, že si postavíme stan a budeme v něm spát. Byly obě nadšené.
Málem to nedopadlo, protože jsme někomu stan jednou půjčili a on nám nevrátil
kolíky. Naštěstí děda dostal nápad a půjčil nám dvoustovky hřebíky a bylo vystaráno.
Tedy skoro vystaráno. Nejdříve jsme stavěli stan před vchodem do chalupy, vedle
záhonů kytek a nakonec se nám tam nevešel, protože šňůry ke kolíkům byly docela
dost dlouhé. Navíc nás napadlo, že by tam třeba mohli být slimáci. Fuj, zbourali
jsme stan a šli stavět na plácek pod okno, kde bude spát děda v ložnici, taky co když
by bylo něco potřeba. Nakonec jsme postavili, na hřebíky dali bábovky na písek, jinak
by nebyly vidět a ještě tak nějaký úraz. Nanosili jsme si na podlahu ve stanu molitany,
deky, připravili polštáře a spacáky, baterky a jiné potřebné věci.
Bát se prý v noci venku nebudeme, protože děda bude mít otevřené okno a taky nás
bude hlídat Ben a Andy. Ti tedy do stanu s námi nešli, protože to by byla hrozná noc
a jen by se venku něco šustlo, hned by štěkali.
Holčičky se nemohly dočkat, večer proletěly koupelnou a chtělo se jim strašně spát.
Měla jsem strach aby se nebály, ale nadšením ze stanování byly ve 20 hod tuhé a spaly,
jako miminka. Byly tam sami asi do 22 hod a pak jsem šla spát k nim. No, měla jsem to
jako Záhořovo lože, trošku z kopečka, navíc Kačka uprostřed zabrala dvě místa a tak
jsem měla polohu....no, jako luk. V noci se dvakrát rozsvítilo venkovní světlo s čidlem
na pohyb a to jsem měla oči jako baterky zase já, ale nic slyšet nebylo, asi jen prošla
nějaká kočka.
Protože jsme se pořádně oblékli všechny tři, tak jsme se v noci zase pomalu odstrojili,
bylo docela dost teplo. Kačka navíc vylezla ze spacáku a tak jsem jí zachumlala do deky
a spali jsme až do rána. Tedy já do sedmi a holčičky obě skoro do půl deváté.
Bylo to bezva, příští rok budeme stanovat zase.

... pár fotek...
...
... večeře ...
... půjdeme spát do toho stanu, nepůjdeme...
...
...
... ještě otevřít ventilačku...
... a už obě spí...
... ráno Kačka...
... vstávat... budíček...
...
... první slova Kačky... ahoj babí, mám hlad...
... no jasně, snídani máme na terase na stole...
... honem vstávat a jdeme jíst, umyjeme a převlečeme se potom, rozhodla Kačka...
jasně, proč se honit...
... ještě protáhnout, vzít hračky a po snídani uklidíme...
...
... chutná mně...
...mně taky a možná si přidám, ale mlíko nééééééé...

Smějící se



191-Dnes to byla honička

12. října 2014 v 20:52 | O. M. |  Eliška a Kačka
... ráno obléknout a jede se na nákup do města...
... povozit na mašice, Elince se nechtělo, je už velká, ale kvůli sestřičce šla...
... zamáváme babí a dědovi...
... Kačka s klukem...
... v poledne honem do bazénu... Kačka dnes po obědě spí...
... večer venku u chalupy...
...
...
...
...
... honem všechno uklidit a do vany... nikdo neuhodne kolik je už hodin... hodněSmějící se

190-Vosa

12. října 2014 v 20:08 | O. M. |  Eliška

Eliška si užila pořádnou bolest.

Najednou jsme slyšeli ze zahrady strašný křik Elišky.
Vyletěli jsme s dědou ven a co se nestalo. Elišce vletěla vosa za
brýle a jak nemohla ven, tak jí bodla do oka, tedy do víčka.
Žihadlo tam nezůstalo, bylo jasné, že šlo o vosu.

... hned jsme začali ledovat a dávat octové obklady.....jenže.....
... druhý den to bylo horší, třetí den příšerné a tak jsme zavolali a jeli
k paní doktorce...
Eliška dostala kapky, prášky a inijekci a paní doktorka řekla, že jsme udělali dobře,
protože i vosy můžou být infikované...
... po lécích se to pomalu začalo lepšit...
... čtvrtý a další den už jsme si oddechli...

Když jsme šli na poslední kontrolu, domluvili jsme se s paní
doktorkou, že si holčičky nechají propíchnout ouška a pořídí
si náušnice.
Sice to trošku trvalo, než je paní doktorka dovezla, ale nakonec
to dobře dopadlo. Každá si vybrala náušnice podle svého nápadu.
Píchnutí skoro nebolelo a odcházeli jsme s náušnicemi domů.
... Kačenka...
... Elinka...

Jak už to tak dnes se vším chodí, náušnice se nastřelují, nejsou dezinfikované,
obě holčičky začaly bolet uši, propíchlé dírky zhnisaly až na použití masti framikoin.
Náušnice jedné vypadla a ztratila se a druhé musela náušnici maminka přeštípnout,
aby se to dalo vůbec vyndat a ucho ošetřit.
Fakt zážitek.
Plačící
Dnes už mají holčičky ouška zahojená a náušnice nové.
Usmívající se

189-V pátek uklízíme

11. října 2014 v 23:08 | O. M. |  Eliška a Kačka

Když jsme většinu léta na chalupě, pomáháme babičce.

Každý pátek utřeme prach a vyluxujeme si náš pokoj a u schodů.
... Eliška utírá prach na zábradlí...
... Kačka zase v ložnici...
... a že se snaží, malá, čtyřletá... je to šikulka...
... Eliška zase ráda luxuje... a jde jí to pěkně...
...pak ještě ustele postele...
... po práci hned do bazénu...

188-Výlet na Mělník

11. října 2014 v 22:50 | O. M. |  Eliška a Kačka

Nebylo nic moc počasí, akorát tak na výlet.

Dlouhou dobu jsem se chtěla podívat na Mělník, na soutok Labe s Vltavou, do kostnice,
v muzeu byla tam právě výstava medvídků a tak jsme jeli.
V kostnici se nedalo fotit a navíc Kačka prohlásila...samé kosti a lebky, takových jsem
viděla, jdeme už ven.

Pár fotek, jen tak.
... já a strážce medvídků...
...
...
...
...
... mimo jiné vystavená stolička mamuta... tedy jeho zub...
...
...
... pohled na horu Říp... tam pojedeme příští prázdniny... máme to z chalupy kousek...
... my dvě a Karel IV. ...
... kousek od zámku...
... pohled na vinice a plující loď...
... na zámecké terase...
... nic moc vydařená fotka zámku...

... nakonec jsme zašli na kafíčko a něco k snědku a vydali se domů...
... po dlouhém shánění jsem si ještě v zahradnictví koupila na zahradu juku...
Mrkající

187-Kačenky narozeniny

11. října 2014 v 22:06 | O. M. |  Kačenka

Kačenka oslavila v srpnu 4. narozeniny

...
... stále veselá Eliška...
...
... Andík u toho nemohl chybět...
...
...
... tričko s ptáčkem jako dárek...
... s dědou...
... děda vyrobil Kačence i Elince stoleček a židličky pro panenky...
... hodinky s cukrovím...
... koupelnička pro panenky...
... místo dortu štrůdl ve tvaru čtyřky, kdo by se cpal dortem v tom horku,
zmizela hned...
Líbající

185-V bazénu snad každý den

11. října 2014 v 20:12 | O. M. |  Eliška a Kačka

Tento rok jsme si bazén opravdu užili

... jen pár fotek, skoro bez komentáře...
...
...
...
... naštvaná Kačka, musela chvíli z vody na sluníčko...
... pořád s nikým nemluvila, na suchu se jí nelíbilo... že by malá vodnická holka...
...
... a zase obě pod vodou...
... Kačka s rukávky, chtěla fotku, protože příští rok bude umět plavat jako Eliška
a už je mít nebude... no a jak jinak, zase pod vodou...
... pod vodou je nejlíp, není tam vedro...
...
Překvapený

184-Prázdniny na chalupě u babí a dědy

11. října 2014 v 19:44 | O. M. |  Eliška a Kačka

O prázdninách byly obě holčičky u nás na chalupě.

Bylo s nimi veselo, čas rychle utíkal, protože jsme měli pořád co dělat.
Jezdili jsme s nimi na výlety, aby si ty prázdniny hezky užily.
Máme hodně fotek a zážitků a tak je postupně dáme do blogu, zatím nebyl
nějak čas.

Navštívili jsme botanickou zahradu v Teplicích

Holčičkám se tam moc líbilo
... ve vstupní hale u bazénu s rybičkami...
... s dědou...
... byly tam samé cizokrajné rostliny...
... byly tam krásné malé želvičky...
... Kačenka se od nich nemohla odtrhnout...
... vypadalo to, že si k nim Kačenka snad vleze...
... nejvíc se jí líbilo, že mají želvičky červené oči...
... chvíle odpočinku...
... a jde se nadšeně dál...
.
... Elišce se nejvíc líbily různé cizokrajné rostliny...
... krásní ptáčci...
...
... Kačka skákala po kamenech...
... pořádně rozzlobená, pořád měla kamínky v sandálkách...
sama si je vybrala,
když jedu v sukni, babí, tak se mi k tomu jiné botky nehodí, říkala...
... velký a pěkný kmen...
... ještě se v těch vysokých roslinách někde ztratí, měla obavu babička...
holčičky chtěly běhat po zahradě také sami, jsou už prý velké, nemusí
chodit za ruku...
... babí jdeme, už máme hlad na oběd...
... po obědě a Kačka hned v akci...
... chaloupka pro skřítky...
... nakonec jsme viděli tučňáky...
... Kačenka by si je nejraději vzala všechny domů...
... poslední fotka a jedeme domů...
... tak ahoj Tuči, zase někdy přijedu, loučila se smutně Kačenka...
Usmívající se