Březen 2014

168-Jaro

23. března 2014 v 21:43 | O. M. |  Andy a Ben

Jaro si dělá co chce.

Jarní počasí je skoro celý březen. Jaro si dělá co chce. Vždycky bylo jaro od 21. března,
letos si přišlo o den dřív...20.března kolem 17. hodiny, kdo se v tom má vyznat.
Ve čtvrtek a v pátek bylo takové teplo, že jsme vyrazili na chalupu a lítali celý den na
zahradě. Byla to paráda.
Na chalupě nemůžeme dospat a už po sedmé hodině chceme ven.
... sleduji co se děje za plotem... Brita šla s páníčkem k lesu, na tu si troufnu štěknout
jen za plotem, je to strašně velikáááááánský pes...
Andík vyhlíží kočku, chodi občas k sousedům na zahradu, ale k nám si netroufne,
to by jí Andík hnal.
... vyhřívám se na sluníčku..
... všude něco kvete...
...
... meruňka si pospíšila o 14 dnů... jindy kvetou opravdu déle, tak na přelomu
března a dubna...
... naše oblíbené místo u vrátek...
... ááááá, brácha už má hlad a čeká na oběd... tady má přehled...
... budu čekat s ním, na gauči se čeká nejlíp...
... než jsem se uvelebil tak Andík usnul, navíc se panička k tomu našemu obědu
nijak nemá... na jaře je prý na zahradě moc práce... no snad se oběda dočkáme...
... no sláva, už jde panička... teď už si oběd ohlídám...
... po obědě jsme zase běželi ven...
... haf, haf, dělejte něco...pod střechou naší boudy si vosy dělají hnízdo...
... panička tam vlítla se sprejem, bouda je zachráněná a my taky...
... Andík zase pózoval před foťákem a paničkou... je to náš manekýn...
... šel jsem raději na zahradu... mě focení až tak nebere...
... kdo se to tam schovává...
... že by špaček... musíme se podívat do atlasu ptáků... zrovna sedí pod krmítkem...
... no vida, předvedl se v celé své kráse... loni jsme tu měli špačků asi šest,
vylíhli se tu v naší budce na zahradě...
... ještě fotku spolu a pomalu pojedeme domů...
... Andík opět na své oblíbeném místě..
... sleduji jak páníček nosí věci do auta, už pojedeme domů...

... těsně před odjezdem...
... doma nám zatím krásně vykvetl kaktus...
... v kelímcích vylezla ze zeminy konečně rajčátka...
... a taky papriky, mňam... ty s Andíkem milujeme, je jich pak plný skleník...
... jo a ještě musím dodat... sazeničky si panička dělá až touto dobou, protože
koncem dubna se stěhujeme na chalupu, sazeničky se líp převezou malé a pak
to ve skleníku rychle doženou, rostou jako z vody...
Smějící se
PS: podle atlasu ptáků jsme zjistili, že to byl drozd, co nám šmejdil v záhoncích.

167-Konečně na chalupě

15. března 2014 v 23:27 | O. M. |  Andy a Ben

Konečně jsme se dočkali, páníčci nás vzali na chalupu.

Jak začala panička balit věci do košíku a dala tam v misce i náš oběd, věděli jsme,
že jedeme na chalupu. Oba jsme se hodně radovali. Konečně, všechno tam musíme
zkontrolovat, proběhnout celou zahradu i chalupu, zjistit jak to po zimě vypadá.
... my dva v celé své kráse... panička nám dala na lavičku podušky,
hned jsme se vyhřívali na sluníčku...
... prohlédli jsme vše kolem chalupy, všechno bylo v pořádku, jen hračky jsme nenašli...
až pak jsme si vzpomněli, že je na zimu máme uklizené v boudě...
... páníček prořezal rybíz a Andík zase odnášel mulčovací kůru od stromků
a keřů, to dělá moc rád a hlavně pořád... a taky to roznosí po celé zahradě...
...já jsem seděl u plotu a pozoroval dění venku, co kdyby šel nějaký kamarád pes
a nebo kočka od souseda, hned bych se s nimi pozdravil. Štěkal jsem, ale nikdo
nešel a páníček mi jenom vyhuboval...
...den rychle uběhl, tady už čekáme na páníčky až vše zabalí a pojedeme zase domů,
byl to krásný den...
... tentokrát jsme nijak nesmutnili při odjezdu, ještě pár dnů zůstaneme doma...
panička s námi dojde na očkování, nemám to tedy nic moc rád, ale dá se to
vydržet... no a pak už nic nebrání našemu odjezdu na chaloupku a do konce září
si to budeme s bráchou Andíkem vesele a pěkně užívat...
Smějící se

166-Pozdrav jara

11. března 2014 v 20:09 | O. M. |  Ostatní

Jaro už se hlásí i když o pár týdnů dříve

Už jsme se nemohli dočkat až budeme jezdit na chalupu a tak jsme se jeli jen tak
podívat, jak to na chalupě vypadá. Bylo krásné počasí, tedy škoda sedět jen tak doma.
Udělali jsme dobře, bylo tam nádherně. Zašli jsme si na oběd, na kafíčko, prostě pěkný,
pohodový den.

... krokusy už krásně květou...
... některé mají teprve poupata... i plevel se již ukazuje...
...nádhera...
... rybíz už se také snaží...
... všude už se ukazují drobné kvítky...
... zalili jsme všechny keře, stromy a stálozelené rostliny, loni zasazená
nová meruňka zimu přežila, nezmrzla ani neuschla, měla nasazeno hodně
nových pupenů, zálivka jí jenom prospěla...
Usmívající se

165-Venku s Eliškou a Kačkou

11. března 2014 v 18:26 | O. M. |  Eliška, Kačka a pejskové

O víkendu jsme si užívali holčiček.

Bylo docela pěkně, měli jsme radost, že jsme venku.
Holčičky se posadily na lavičku jen kvůli fotce, ale nás přivázala panička k zábradlí,
abychom nerušili při focení. To se nám nelíbilo, chtěli jsme se fotit také.
Holčičky na sluníčku, Elišce byla zima a tak jsme šli běhat.
Kačenka si vzala na vodítku Andíka a Eliška zase mě, hned se s námi chtěly obě vyfotit.
My jsme chtěli zpátky domů, neměli jsme svetříky a byla nám už zima.
Doma jsme si dali všichni svačinku, holčičky si hrály a my dva jsme si dali šlofíka.
Usmívající se

164-Všichni jsme marodili

10. března 2014 v 18:28 | O. M. |  Andy a Ben

V únoru a v březnu jsme měli doma jen samé marody.

Začala to panička s kašlem, polehávala, ale musela s námi ven, nakupovat a taky
vařit.
Vcelku to přestála jen s prášky na kašel a antibiotiky. Pak dostal kašlíček a rýmičku
náš páníček a bylo to opravdu hrozné. Ne, že bych to zlehčoval. Kašlal, že nás
pořád budil a tak byl odstěhován do jiného pokoje.
Bylo mu moc špatně a bylo nám ho líto. Chudák i zhubnul, protože mu
nechutnalo jíst. Skoro 4 kila.... co by za to dala panička, jenže...
Venku sluníčko, skoro jaro a my museli být doma.
Ani nás nebavilo koukat oknem ven, kašel i rýma napadla i nás.
Opravdu něco příšerného. Teklo nám z čenichu, sem tam jsme pokašlávali, jenže co má
pejsek chudák dělat. Kapesník nemá, vysmrkat se neumí, ještě že máme dlouhý jazyk,
ale bylo to fuj. Polehával jsem na gauči a alespoň sledoval, jakou dobrotu nám panička
uvaří. Ještě, že nás nepřepadla nechuť k jídlu.
Nejlíp se leželo s hlavou na polštářku. Náladu jsem ale neměl stejně lepší.
Andík na tom byl také mizerně, ještě ke všemu mu teklo z očí a neměl vůbec náladu.
Když už byl páníček přestěhovanej ležel jsem alespoň na jeho posteli, protože
to bylo pohodlnější. Bráška ležel vedle a pořád jsme pospávali.
Proč nás budíš? Jo, k obědu... no tak my za chvilku příjdeme, až se Andík probere,
chrupká za mnou.

Uběhlo pár dnů, páníček už je fit a šel dnes do práce. My už také vesele běháme
s paničkou ven, jen 5x za den 4 patra...to je po nemoci docela fuška
a taky......velké schody, malé nohyPlačící