Prosinec 2009

Čtení pro Elišku 17. - Vánoce.

27. prosince 2009 v 17:05 | O. M. |  Eliška a pejskové

Vánoce 2009

Konečně jsme se, já i Andy, dočkali.


Všechno už bylo na vánoce připravené. Vyzdobeno, napečené cukroví, my oba
vykoupaní a načesaní, rozeslaná vánoční přáníčka. Bylo jich hned několik.
... a jak jinak... s Eliškou barevné
... s veselou Eliškou... černo-bílé...
... od Elišky a rodičů...

... přáníčka se nám líbila a doufáme, že potěšila i ostatní...

Konečně přišel Štědrý den.

Půst se u nás dodržuje, ale nám to nevadilo. Dostali jsme "svoje" a sousto vánočky
také. Ta byla dobráááááá, škoda, že jen kousek.

Navečer to vonělo a jak tak připravovali vánoční stůl... skoro se to nedalo vydržet.
Chutě jsem měl veliké a pořád jsem pobíhal a čenichal co ještě dají na stůl.
Kapra a řízečky....
... už je nesou na stůl a my také něco dostaneme do mističek. Andík se těšil, ale
nedával to tak najevo...

... sváteční Ben...
... Andík s mašličkou... a hurá ke stromečku... co nám tam pod stromeček asi nadělí...
... zacinkal zvoneček a v pokoji byl stromeček... a dárečky, dostal jsem psí pochoutky
a nový svetříček a Andík také, jsme bráškové a tak nám Ježíšek naděluje stejně a také spravedlivě...
... Eliška se móóóc radovala, roznášela dárečky, tatínek jí napovídal a ona běhala,
celá šťastná, že někomu nese balíček... pak rozbalovala svoje dárečky a hned si hrála...
... ve veliké krabici dostala garáž s výtahem a autíčka, ta byla nadšená...
... Andíkovi něco zavonělo...
... hned se šel podívat co to bylo...
... hm, cukroví, ňam, ňam...

... vážně to nechápu, voní to, ale nám by prý z toho bylo špatně, je to jen pro páníčky
a my máme svoje mlsky, jenže zase nejsou na tom stole, to se bude muset prozkoumat...
... Eliška zase něco rozbaluje, ta ale byla hodná, soudě podle dárečků...
... bagr... holčička a přála si od Ježíška, mimo jiné, bagr...
... radost měla velikou... vyfotila maminka...
... šikulka, hned si s ním věděla rady... sledoval jsem to...
... domeček a zvířátka...
... bylo to hezké, veselé a docela cvrkot...
... pěkně jsme si všichni Štědrý večer užili, pobavili se a radovali s Eliškou, do hajan
šla hodně pozdě...

... já se uvelebil na pohovce a sledoval v klidu pohádku a sem tam něco mlsal ze
svých dobrůtek... Elinka se na pohádku podívá až druhý den, máme jí natočenou aby
nám ten Štědrý večer nekončil moc brzy, díky pouštění pohádky...


Hezky jsme si to společně užili, byly to krásné vánoce a budeme se těšit na ty příští.


** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** **


Čtení pro Elišku 16. - Napadal sníh.

17. prosince 2009 v 15:55 | O. M. |  Ben

** ** ** ** ** ** *Napadal sníh.*** ** ** ** ** **

V tom předvánočním řádění dostala panička prima nápad. Prý...Bene, zapnula jsem
pračku a myčku, máme hodinku čas a tak jdeme ven. Dala mi kombinézku, pak mi
ještě namazala pacičky... a to už jsem něco tušil.
... a nespletl jsem se, konečně napadal sníh a ten já mám tuze rád...
... máš taky radost...paničko?...
... napadalo hodně, skoro po psí kotníky...
... hned jsem si sníh olízl i když to nesmím... jen jednou...
... trošku jsem se vyválel, mám to ve sněhu rád, hlavně když je ho hodně a já se v něm brouzdám. V kombinézce je teplíčko a namazaným pacičkám to nevadí...
... jdeme běhat, jo... po obědě nám to udělá dobře... komu asi víc... ha, ha, ha...
... něco mi tady zavonělo... hm, hm...
... v parku bylo náramně...
... na kterou stranu půjdeme...
... trochu svítilo sluníčko, pěkně mrzlo, ale nikde žádný kamarád pejsek...
... tady je posypáno, drobné kamínky píchají do paciček a lezou mezi prstíky a to dost bolí, panička to hned vyčistí...
... ještě foto...
... a po 3/4 hodince jdeme pomalu domů...
... pěkně očistit pacičky... jednu...
... druhou...
... a hup na schod u domu... jéje... nějak nám ty dveře málo myjí, vidíš to taky...
... hlavně, že jsem si to venku pěkně užil...


Třeba budeme mít štěstí a sníh zůstane ležet a napadá i na vánoce. Štědrý den je
přesně za týden a to přijde Eliška a bude tu zase Andík... ten je s Eliškou doma...
už se na ně moc těším.


* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *


Čtení pro Elišku 15. - Mikuláš.

7. prosince 2009 v 18:15 | O. M. |  Eliška a pejskové

Těšili jsme se na Mikuláše.


Já i Andík jsme se nemohli dočkat Mikuláše. Nadělí nám... nenadělí? My jsme převážně
hodní. Uvidíme jak to bude s Eliškou. Ta ještě Mikuláše a čerta neviděla... letos to bude poprvé.
... nejdřív šla na procházku ke stromečku...
... čertů se bát nemusela, byla s ní maminka...
... brala to statečně, ale od čerta nechtěla ani bonbón... a páníčka, tedy dědy, se
prý držela jako klíště...
... doma se šla podívat co to za oknem svítí a ejhle, než se vrátila z venku, byl
tady Mikuláš... ta ale koukala, na špišky stoupala, protože je malá...
.. to bylo radosti, my už to s Andíkem známe, klidně jsme čekali a věděli, že pro nás nějaký mlseček Mikuláš také nadělil...
... seděli jsme pod stolkem a měli pěkný přehled...
... co tam asi ještě bude...
... bacha, brácho, rozbalují se psí tyčinky pro nás...
... pořád jsme sledovali Elišku, dostala nějakou hračku a knížku...
... číháme, co kdyby někde něco upadlo a bylo to k snědku...
... hasičské auto se Elišce hodně líbilo, hlavně ten vysunovací žebřík...
holčička a má nejraději auta...
... Andíkovi se také auto líbilo a hned se s ním nechal vyfotit, ten brácha, je jako malej...
... a příjde zase Mikuláš... za rok... a to je za dlouho?...
... já se ještě těším na to, co bude po Mikuláši, doma to začne být voňavé cukrovím,
já sedím u linky a ani se nehnu a sedím tam celý den... panička peče ráda a dlouho...
... už jsou ty dobrotky na plechu a teď to půjde raz, dva...
... jak se to skládá do krabice... to miluju, některý kousek se zlomí, nebo se paničce
nelíbí tvar... ňam, ňam... podělím se s páníčkem...
... hezký pohled, pěkně to přibývá...
... někdy máme kliku, zazvonil pošťák s balíčkem a .................... no, bude to pro nás
dva, pro mě a Andíka, ale neslazené...

Je krásná ta doba předvánoční...

Letos se těšíme o to víc, že Elišce jsou dva a půl roku, je s ní už pořádná zábava
a moc se těšíme, jak si s ní ty vánoce užijeme.


* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *