Březen 2009

Povídání pro Elišku 43. - Stříhání Bena.

27. března 2009 v 11:18 | O. M. |  Ben

Slíbil jsem dodat fotky ze stříhání.

Ráno jsem se ani nevyspal. Panička vstávala brzy a mě se ještě nechtělo z pelíšku ven.
Venku nebylo nic moc a tak jsme udělali kolečko kolem baráku a mazali jsme do tepla.

Myslel jsem si, že se ještě natáhnu na křeslo a ouha. Panička mě drapla, že jsem se až
lekl. Stříhat hned ráno - v 7 hodin - není vážně nic moc.

Mohlo mě to napadnout, viděl jsem u stolku košík na odpadky. Ten tam přeci nebývá.
Tak co.....jaký jsem? Panička se snažila, ani mě moc netahala za chloupky.
Já jsem prý také docela pěkně stál a držel tak, jak to bylo potřeba.
Byla to doba...od 7 do 9 hodin. Pěkná fuška, pro oba.
Velký cukrářský piškotek mě neminul. Prý za poslušnost.
Zase vidím a nemám ofinu na očích. Byl ze mě plný košík chlupů. To bych nevěřil.
Prohlídni si, Eliško, jak jsem načesanej a lesklej. Mám taky moc parádní šampónek
s norkovým olejíčkem. Krásně voní a že já jinak ty vůně nemám zrovna moc rád.

Nejlíp mi voní na chalupě kompost. Jóóó....tam se tak vyválet, to bych teprve krásně
voněl. O tom můžu jenom snít. Zatím. V květnu se tam s Andíkem i paničkou zase
na celé léto přestěhujeme a to bude paráda.

Panička mi říká.... "fešák Ben"....tak to bude asi pravda.
Jak jsem říkal.......... vykoupanej a ostříhanej.......... se můžu válet kde mě napadne.

A jen tak mezi námi, Andík to ještě neví, ale hned jak příjde, drapne ho panička také
a šup, zimní kožich dolů.

* * * * * * * * * * * sluší mi to, že? * * * * * * * * * * *



Povídání pro Elišku 42. - Jarní očista.

26. března 2009 v 23:45 | O. M. |  Ben

Jsem doma jen s paničkou a to se dějí věci.

Páníček před týdnem někam odjel. Mě se stýská a panička mi nedopřeje trochu
klidu.Pravda, chodím za ní jako ocásek. Aby jí to také rychleji utíkalo, dala se do
gruntování. Já jsem se tu připletl a skončil jsem v rámci toho smejčení,
mytí a uklízení, ve vaně.

Jak já závidím všem kamarádům z chalupy. Ti ani nevědí, že vana, sprcha, šampon
či fén existují.

Prý abych byl čistý a nechytil blechy. To je nápad, proč bych je chytal, já ani nevím
jak vypadají. Navíc je k ničemu nepotřebuji.

Mám štěstí, že se koupu vždy až po večerní procházce a tak už pak nikam nejdu,
leda do postele.
Ve vaně to je rychlé, horší je to co bude následovat. V župánku je to ještě dobré.
Ten mám abych nenacákal, když se oklepu.
... jdeme fénovat...
... je to horký...
... foukáš mi do ucha...
... nech toho...
... asi mě odfoukne...
... vážně už toho nech...
... pěšinka se rýsuje, už snad bude hotovo...
... vidím to černě, asi ještě končit nebudeme...
... dlouhá ofina, jsem celej střapatej...
... ještě pořádně rozčesat....to zas bude tahat...
... že jsem prokoukl... i když v zimě se koupu každý měsíc, jak jsem zmazanej...
... a hup do postele, odměna je sladká, v posteli spím rád... no, kdo nemá jorkšírka,
ten to nepochopí. U nás se to naštěstí smí a já páníčky pak pěkně hřeji...
... oba vypraní...
... jsem čistý, heboučký a pravda, je mi lépe bez toho prachu a všeho, co se do kožíšku nachytá........zítra dojde na stříhání, tak to bude také zase mela. Nemám ty strojky rád.

Pak přidáme foto, aby bylo vidět, zda jsem fešák.


* * * * * * * * * * * * * * ** * * * * * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 41. - Mám nového krtka.

25. března 2009 v 23:55 | O. M. |  Eliška a pejskové

Nová knížka je vždy pro radost.

Chvilku tady bylo volno...byl jsem zvědavej. Nic jsem zde nenašel a tak nevím proč
tady panička pořád sedí a co dělá. Určitě to bude zase něco pro Elišku.
Uvidíme jak se bude Elišce knížka líbit. Hned jí popadla a hůrá s ní na gauč.
Dáme jí sem jen pár fotek a žádné psaní.
... dostala jsem novou knížku...s krtkem...
...budu vám číst...
... dívejte se...
... samý krtek...
... podívej...mrak a sníh...
... vážně, pojď se kouknout...
... tři panenky s krtkem...
... veselá kopa, ale vypadá to, že panenku škrtí...
... a budeš mi číst?

Jak na to tak koukám, co máme Elišku, jsme s Andíkem nějak v pozadí. Nám to ale nevadí, máme oba toho našeho drobečka moc rádi.


* * * * * * * * * * * * * * * ** * * * * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 40. - Podobnost čistě náhodná.

24. března 2009 v 11:28 | O. M. |  Eliška

Zdá se mi to? Možná ano - možná né.....

Dá se říct......podobnost, čistě náhodná. Dva Blíženci - vlasatí a kudrnatí. Jen ten věkový rozdíl, ale na fotce není patrný.


Elí.....rok a kousek
Babí..... jeden rok


No, každý to vidí jinak a možná to dělá ten postoj a dlouhé, kudrnaté vlásky.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 39. - Kdo si čte nezlobí.

23. března 2009 v 22:23 | O. M. |  Eliška

Kdo si čte......ten se má. Kdo si nečte......je ochuzen.


Je tolik krásných dětských knížek. Je dobře, že si prohlížíš knížky od útlého věku.
Až se naučíš číst, to teprve bude paráda. Kolik krásných příběhů a pohádek budeš
znát.

Těš se, čtení je náramná zábava a mnoho zajímavých věcí se tak dozvíš. Všechno
je teprve před tebou, jsi ještě malá holčička.

Také bych si četl, jen kdybych to uměl. Knihy máme doma úplně všude.
... co to dělá, naše Eliška...
... má knížku...
... ráda čte, vlastně zatím jen prohlíží...
... už se těší...
... o čem ta knížka asi bude...
... je to jasné...
... hurá...krtek...
... krtka má moc ráda, pozná v knížce všechna zvířátka...
Já, Ben, sice číst neumím, ale až se ty naučíš...přečteš mi knížku O pejskovi a kočičce.




A něco ti prozradím....... je to zatím tajemství. Máš tady další knížku.

Nikomu to neříkej, ale panička... tedy babička, to stejně nevydrží a dá ti jí až příjdeš.
Já už jsem jí viděl, je krásná.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 38. - Večerníček.

23. března 2009 v 12:24 | O. M. |  Eliška

Ono se řekne...Večerníček...ale tenhle byl dost strašidelný.

Večerníčka nesleduji, jsem pes. Andy se někdy s Eliškou dívá a tak jsem se jednou
také nechal zlákat. Nestačil jsem se divit.
Ten dnešní Večerníček byl opravdu strašidelný. To bude asi noc............holka jen tak
neusne.

Panenku, méďu a honem...bude Večerníček o Racochejlovi
...začíná to dost divně...
... babí...vidíš to?...
...budu se bát?...
...nevěřím svým očím...
... v němém úžasu...
... jejda...
... co se to tam děje?...
... bojí, bojí...
... nestačím se divit...
... mám se schovat?...
... mazej pryč, ty jeden zlý...
... asi neusneme...
... babí...hají ne, ne... ... docela dost vyděšené dítě

... Andy to vzdal po chvilce, nebylo to ke koukání a rád se vyspí.

Já si bláhově myslel, že Večerníček je na uklidnění a na ...dobrou noc... pro děti.
To jsem se opravdu pěkně spletl.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 37. - Kam šla Eliška?

16. března 2009 v 15:47 | O. M. |  Eliška a pejskové

Proběhli jsme celý byt a Eliška nikde.

Kde to dítě může být? Odjela už domů nebo šla s dědou na procházku? Je tu bez ní
dostsmutno.

Necháme jí tu pár našich fotek, aby věděla co děláme, když není s námi.
Pravda, moc fotit neumíme. Panička se snaží, ale jednou je špatné světlo, pak zase
pro změnu nechceme stát my. Taky nesmíme být proti oknu...no je to vždy honička,
ale nám ty fotky pro radost stačí, i když se někdy zrovna dvakrát nevyvedou.

Co to říkáš, že tu Ela není?
...kde by byla, rozhlížím se...
...Andy smutní ...
...pěkná nuda...
...počkej, Andy, něco vymyslím...
... to jsem opravdu zvědav co... zatím jsme stačili udělat binec na gauči, zmuchlat naší
deku, asi nás panička chválit nebude,
... budu číhat u stolu, třeba příjde Eliška na haminy, je tak její doba...
... snad se dočkám, ale na stole nic není a její židlička je za mnou, tak nevím...
... asi si dám šlofíka, aby to rychleji utíkalo...
...nic mě nebaví...
... neusnul jsem, i když mi panička vyskládala polštářky...
............?
...Andy, nějak mě to sebralo...tu samotu nemám rád...
... jdu čekat do předsíně, třeba uslyším, že už ta holčička jde...
... Benovy smutný psí oči...
... Andyho smutný psí oči...
Bene, poběž. Panička nás chce zase fotit. To aby nám zlepšila náladu. Já už jsem připravenej.
Opravdu dnes poslední focení, už je toho dost. Něco slyším.....jasně, někdo odemyká.
Konečně...Eliška přišla z procházky. To byla doba, kde jsi běhala?


************************************


Povídání pro Elišku 36. - Večerní koupání.

13. března 2009 v 20:49 | O. M. |  Eliška a pejskové

Tak dnes jsme, já i Andík, nevěřili vlastním očím.

Co ty holky s tou hygienou nadělají. Večer jsme pozorovali Elišku. V sobotu jí
přijede maminka s tatínkem a tak se asi chtěla dát do pucu.
Ale to se děly věci.


Jejda.........babí, vidíš to?

No nazdar.... Andy vidíš to, loužička?
Nějak jsem to nestihla.

No to jsem koukal. Udělát to my dva, já a Andy, to by bylo čóro, móro...............
Elišce, se řekne....... nic si z toho nedělej, babička tě umyje než půjdeš do vany
a kobereček vyperu.
To je pěkná spravedlnost.
Ach jo, no..... jsem ještě malá.

Myslíme si, s Andíkem, že by se to nemuselo tak přehánět.
Pěkně sama opláchnout a babí umyje vlásky.

Ta to má dobré, s námi se tak nepárají, namydlit, osprchovat a šup do ručníků.
Ani jsem se nerozkoukal........
...... a byl jsem umytej a vysprchovanej,
...... a utřel jsem se, šikulka, sám.

Žínku pěkně vyždímat.....chce to sílu.

Tak to neumíme a nemusíme, žínky ve vaně nemáme.
........ještě pěkně utřít vlásky.......
....... vyfénovat......

Musím přiznat, že fénování jí nezávidíme ani jeden. Nás fénují na gauči. Je to dost
protivné, dělá to vítr do uší i do čumáčků. No, po roce jsme to vzali jako nutnost
a nějak to vždy přežijeme. I když, Andík, občas cení zoubky a pak něco slízne. Já
už jsem to vzdal. Panička je neoblomná.
....... ještě pěkně učesat......

Holka, no, to je jasné. A jakou má radost, že se češe. Nám to připadá, že nám
vytrhají všechny chlupy a ještě máme držet a pořádně stát.
.......v pyžámku......

Obléknout se na spaní......toho jsme na štěstí ušetřeni. I když si vzpomínám...když jsme
byli malí.....v zimě jsme dostali také nějaké pyžamo.....
Eliško, podívej, jak nám to sluší.........

..........jdeme také spinkat v pyžámku, ale jenom v zimě, když je chladno v ložnici.
....... srovnat bačkorky.......

Hm, hele Bene, zase jedna pořádná.
...... a jsem jako ze škatulky, říká babí......
A honem do postýlky aby mi to uteklo a už přijede mamina a tatínek.

Musíme oba uznat, že je vymydlená, voňavoučká a k olízání...pardon k zulíbání.
Tak se pěkně vyspinkej a těš se na maminku a na tatínka. Dobrou noc, Eliško

****************************************


Povídání pro Elišku 35. - Nemá čas na stýskání.

12. března 2009 v 22:02 | O. M. |  Eliška a pejskové

Mysleli jsme s Andíkem, že se Elišce bude stýskat.

To jsme se ale pěkně spletli. Eliška je týden u nás doma. Stále něco vymýšlí, paničku
/tedy svojí babičku/ má správně ochočenou a na nás není vůbec čas. Na stýskání ani
nemá kdy. Ona je stále v akci, ani my dva na ní nemáme.

Jediné místo, kam Eliška nesmí, jsou naše pelíšky. Ty si statečně bráníme....... tedy
ležíme na nich. Už nám tam dnes málem nastěhovala panenky a medvídky.
Tak to tedy né, rozhodl jsem. Svoje, si budeme pěkně bránit. Naštěstí to ani panička nedovolila a respektuje se naše území. Pelíšky jsou nedotknutelné.

Jen tak mezi námi, ani nevím, jak bychom ty pelíšky jinak bránili. Elišku oba milujeme
a nic bychom jí neudělali.

Jenom tak krátce nastíníme Elišky den, jinak by toho bylo na 20 stránek.

Kolem půl osmé se zavrtí, vyskočí a už je jako sluníčko. Toho dudánka má jen na noc,
dobře se s ním usíná.
Pá..pá, kde jste hafíci?
Umytá, načesaná, napapaná a už morduje medvídka. Snad nedojde i na mě.
Koukám, že se bude vařit pro panenky. Už jim pěkně prostřela.
Nádobíčko miluje a jak se tváří vážně.
Panenka s méďou se mají, asi budou mít něco moc dobrého. Já a Beník bychom
si také dali, tedy pokud by to nebylo mlíko. Br....
Dobře mě slyšela, že mlíko nemusíme. Ona ho náramně ráda.
Babí, haminýýýý....nejoblíběnější slova naší Elinky. Moc ráda papá.
Takový prcek a už ráda pózuje. Nechá se vyfotit, pak se musí na foťák podívat a jde na
plac znovu. Asi bude fotit po mamině. Už jeden malý, dětský foťák - hračku - má.
Co říkáš, ..... čajík.....ne, ne..
Teď si hraju, nemám čas.....
nechci čajík,
né a né a né
Nakrmila panenku, povozí ji, bude hajat.
Dopředu, dozadu, pš,pš,pš....a pořád nehajá.
Be chce také povozit? Aby vás to nepletlo, to Eliška mi říká Be a Andíkovi zase Edý.
Rozezná nás naprosto přesně.

Den utekl jako voda, my dva jsme tak rovnou do hajan, ale Eliška je stále čilá a akční.
Napapala se a už se zase vesele žene koupat. Je to prostě naše, stále dobře naložená, kamarádka.
Babí, babí..........a už se sápe do vany. Moc ráda je ve vodě. Však také chodí od malička
na plavání a tak je pro ní koupání jedna radost a zábava. To my dva, zrovna koupání ve
vaně nemusíme. Br....stačilo by jednou do roka.
Pěkně namočit,
dobře opláchnout, polévá se vodou z hrnečku a moc se jí to líbí,
pěkně osušit,
ještě dobře namazat krémíčkem.

Před spaním si ještě dá svoje mlíčko. Oba dva to nechápeme, mlíko jako dobrotka.
A hurá do postýlky, do hajan. Všem dá pusinku, jenom nám né, udělá pá, pá a za
chvilku sladce spinká.

Dobrou noc Eliško a krásné sny. My jdeme také na pelíšky. Dneska toho bylo opravdu
a vážně až, až.

Těšíme se na zítra.

*********************************************


Povídání pro Elišku 34. - Eliška je stále při chuti.

9. března 2009 v 20:04 | O. M. |  Eliška a pejskové

Bene honem, tuším pohromu, asi budeme bez oběda.

Eliška sedí u mé misky, co tam hledá?
To neochutnávala, jen se zamyslela, ale vážně jsem se lekl. Asi nám to hlídá.
Andík se do jídla raději pustil hned. Nenechal to náhodě...co kdyby Ela....no, nechci ani domyslet.
Hm..... nic nenechal......no, mám svoje pití.
Taky jim nedám.
Já jsem si také pospíšil, naše Eliška má pořád hlad. Jak slyší o jídle hned volá hami,
haminy a raduje se, když jde papat. Vůbec nechápu jak se to do ní všechno vejde a jak
je možné, že je takovej drobeček.
Kam se ti pejsci schovali? Hledala jsem je v pelíšku, pod křeslem, pod gaučem .......
a nikde nic. Kde jsou .......napapali se a asi dělají hají, ale kde?

Nebojte se, já bych vám to vážně nesnědla.
Jen aby.......pod křeslem mě nenajde a Andíka pod gaučem už vůbec né.

*********************************************


Povídání pro Elišku 33. - Sobotní procházka.

9. března 2009 v 18:37 | O. M. |  Eliška

V sobotu nebylo nic moc hezky, zima a foukal studený vítr.

Beník s Andíkem zalezli pod křeslo a nechtěli vystrčit ani čumáček. Proč taky?
Chvíli jsem si malovala,
babička mi předkreslila, já dělám jen vlnky a učím se kolečka.
Chvilku jsem si prohlížela knížku ...Krtka....
bylo to dost napínavé.
Nakonec mě nabalili a šlo se na procházku, protože maminka říkala, že se chodí za každého počasí.
Děda mě také chvíli vezl a pak se obětoval......
šli jsme k řece krmit kačenky,
děda sešel dolů na břeh a házel kančenkám nadrobené rohlíky. Namočené to mají
kačenky raději.

Byla taková zima, že bylo lepší zůstat v kočárku, pěkně zabalená v dece.
Navíc by mě babička dolů stejně nepustila, ach jo, mohla bych prý spadnout do vody.

Ještě, že nespadl do vody děda.


***********************************************


Povídání pro Elišku 32. - Poprvé jsem jela vláčkem.

8. března 2009 v 21:54 | O. M. |  Eliška

Poprvé jsem jela, s babí a dědou, vláčkem.

Pustila jsem maminku a tatínka na týden na hory lyžovat. Já ještě lyžovat neumím a tak
jsem týden u babičky a dědy, kteří se o mě starají a hlídají.
Mám tady pejsky Andíka a Beníka.

Babička s dědou stále vymýšlejí čím by mi udělali radost. V neděli to byla paráda. Jela
jsem poprvé vláčkem. Já znala vláček jen z knížky nebo z televize. Běžně jezdím
autem, autobusem, metrem a tramvají, ale vláček.......... to je něco nového.

Udělali jsme nějaké fotografie na památku.

Přišli jsme na nádraží, přijel vláček a zase odjel. Ach jo, asi nikam nepojedeme. Ale...
Děda řekl, že pojedeme rychlíkem. Nevím tedy co to vlastně je, ale nechám se překvapit. Hlavně, že pojedeme. Z Dejvic na Masarykovo nádraží.

Přijel vlak - rychlík. Děda nejdříve vysadil do vagónku mě, pak kočárek a pomohl
babičce.
Já jsem se rozhlížela, bylo to pro mne vše nové. Veliká sedadla, okna a cizí lidé.

Samé nové věci...........

Vláček se rozjel a já sledovala co se bude dít. Bylo tam teplo, babička mi sundala
čepici a rozepnula bundu aby mi pak venku nebyla zima.
Děda mi pořád něco o mašinkách povídal, asi je má rád. Najednou koukám......tma......
děda říkal, že to byl tunel a v tunelu je tma.
Už vím, proč se vláček jmenoval rychlík. Protože jezdí rychle. A děda to říkal, tak to bude pravda.


Pak mě vzal děda na klín abych lépe viděla. To bylo prima.

Koukej dědo, voda, domečky, stromečky, to se mi líbí.
Jejda, stoleček? Že by haminy...svačinka by bodla. Babička má určitě v tašce čajík
v pítku a něco dobrého.
To v metru, tramvaji a autobusu stoleček nebyl. Ve vlaku se mi hned od začátku
líbilo, ale teď ještě víc.
Jenže ze svačinky nic nebylo, protože bych to prý nestihla. Až doma, že si musím
nejdřív umýt ručičky.
Ach jo....ta babička, pořád něco má......
Tak to je ten náš rychlík. Že je krásný a veliký? I pan řidič tam byl, ale děda říkal,
že je to pan strojvedoucí. To jenom abych věděla jak to u vláčků je a jak se to říká.
Děda nás hned vyfotil abych měla památku.
Babí jdeme....
Děda se zamyslel..........
a pak ho to napadlo.............. pojedeme ještě jednou.
Paráda, děda vybral ještě krásnější vláček. Honem, dědo, ať nám neujede. Na nádraží
pořád něco volali a hlásili a chodilo tam hodně lidí. Raději jsem šla za ruku abych se
snad někam neztratila.
Pěkně se nám jelo. Vláček jel pěkně potichu, bylo tam i místo na kočárek a vůbec to
bylo všechno jako nové a čisté. Děda říkal, že je to úplně nový vlak.
Musela jsem dávat pozor abych nedala botičky na sedadlo, protože jsem veliká, moc
veliká holčička.
Z Masarykova nádraží jsme dojeli do Libně. Že je to hezký vláček?
Pá, pá, vláčku........a už mizí do dáli.
Ještě foto u nádraží, jen aby se vědělo.
Výlet vláčky byl náramný a už jedeme tramvajkou domů. A za chvíli bude doma ta moje
svačinka, haminy, haminy. Já tak ráda papám.

To bude maminka s tatínkem koukat, že jsme si udělali tak pěkný výlet.

*********************************************