Březen 2008

Povídání pro Elišku 08. - Grilování mám rád.

27. března 2008 v 9:09 | Mrázková

* * * * * * * * * * Jak jsme grilovali. * * * * * * * * * * * *


Povídání pro Elišku 07. - Moje 1. narozeniny.

26. března 2008 v 12:40 | Mrázková

* * * * * * * * Jak jsem slavil narozeniny. * * * * * * *


Nejdřív jsem netušil, co se děje. Vykoupali mě, načesali, to jsem znal, ale dali mi na krk
velikou červenou mašli. Zdálo se, že jsem středem pozornosti.


Posadili mě do křesla a já koukal, co se bude dít.


Všichni mi přáli k prvním narozeninám. Vlastně proč ne, jsem člen rodiny a tak slavím,
jak se patří.


Dort to byl krásný, ale co já s ním? Byl jsem překvapený. Tak tohle, já, jíst nebudu, řekl
jsem si. Já nejsem vybíravý, ale to by se mi také nemuselo vyplatit. Lepší nedomýšlet.


Rázem jsem to pochopil. Dostal jsem misku se zeleninkou a masíčkem a také velkou
jedlou svíčku, jedničku. To byl vlastně můj dortíček, to já rád, ale svíčku jsem nechal.
Ač byla jedlá, dobrá nebyla.


Jak jsem to sledoval, na velký dort se nejvíc těšili páníčci. Já dostal tu skleněnou mističku
a hned jsem jí vyprázdnil. Samé dobroty v ní byly.


Pro jistotu jsem se podíval na stolek a koukám, byly tam ještě dárečky. Měl jsem radost,
ty dostávám rád. Balonek jsem viděl hned, ale sám si na stole nic brát nesmím.
Tak jsem počkal a dočkal se.


Balonek to byl pěkný, stále ho ještě mám a hraji si s ním rád.


Dostal jsem ještě balíček. Voňavý byl, ale jinak, než dobroty na stolku. Tak jsem se
pustil do rozbalování. Nešlo mi to moc rychle a tak jsem ho chňapnul a trhal a trhal,
až jsem si to vybalil. Papírky z obalu byly všude po koberci, ale nikdo se nezlobil.
Měl jsem přece narozeniny a dárky se vybalit musí.
Voňavé psí tyčinky a kostičky. To byla dobrota. Páníčkové mi zase rádi pomohli s tím
velkým dortem a tak jsme moje první narozeniny společně a krásně oslavili.

Povídání pro Elišku 06. - Zkrášlění psa.

24. března 2008 v 17:16 | Mrázková

* * * * * * * Jak jsem byl prvně v salonu. * * * * * * *


Povídání pro Elišku 05. - Letní den.

23. března 2008 v 20:07 | Mrázková

JAK VYPADÁ NÁŠ SPOLEČNÝ LETNÍ DEN.


Povídání pro Elišku 04. - My dva s Eliškou.

20. března 2008 v 22:17 | Mrázková |  Eliška a pejskové

My dva, já a Andy, máme Elišku moc rádi.


Povídání pro Elišku 03. - Andy a já na chalupě.

18. března 2008 v 22:21 | Mrázková

Jak si oba, já a Andy, užíváme na chalupě a na zahradě.


Povídání pro Elišku 02. - Čekání na brášku.

17. března 2008 v 19:47 | O. M.

Moje první vánoce, radovánky ve sněhu a čekání na brášku.


Povídání pro Elišku 01. - O nás.

17. března 2008 v 13:11 | Mrázková

Pro Elišku....


...my dva


Budeme ti vyprávět, jak jsme spolu vyrůstali a co jsme vyváděli.
Jsi ještě malinká holčička a už teď tě máme oba moc rádi. Až povyrosteš, budeš si
s námi také hrát a dovádět.

Já, Ben, jsem se narodil v Kladně. Maminka a tatínek tam bydleli u paní Šafrové. Měl
jsem tam sestřičky a bratříčky a bylo nám spolu moc dobře.


Za nějaký čas přijela tvoje babička a odvezla si mě domů. Chvíli se mi stýskalo po mé psí
rodince. Ale pak jsem si pomalu zvykal, začínal si hrát, lumpačit a milovat své páníčky.


Já a méďa od maminky. Bez něj neusnu.


Dostal jsem nový pelíšek, hračky, mističky na dobroty a na vodičku. Ta mi moc nejela.
Maminky mlíčko bylo lepší. Ke snídani jsem dostával mlíčko a k tomu piškotky. Byly moc
dobré a stále je mám rád.


Misku jsem vždy spořádal a někdy také okolo pelíšku trochu poklidil. Ale tohle mi asi neprojde.


Pochválený jsem opravdu nebyl, ale co se dalo dělat. Byl jsem doma sám, trošku jsem se nudil,
ale myslel jsem to dobře.


Nejraději jezdím s páníčky na chalupu. Tam se mi líbí nejvíc. Nemusím mít vodítko, lítám po
zahradě jako o závod.


Byl jsem tak unavený, že jsem nedošel ani do pelíšku a v půli cesty jsem usnul.

Na chalupě jsou náramné věci, které doma nevidím ani náhodou. Nejdřív mě
pořádně vylekala kočka. Byl jsem malý a najednou takové veliké zvíře. Dodal jsem si odvahy,
zaštěkal a ta hnala. Nevím zda se lekla nebo se bála víc než já.
Pak jsem k večeru pozoroval i jiná zvířata. Chodili tam psi, pak tam byl veliký barevný
pták a strašně křičel. Hlavně ráno když jsem chtěl ještě spinkat. Pak se ukázalo, že je to kohout.
Toho nemám rád. Také tam kus od zahrady chodí kozy na pastvu. Já vždy stojím u plotu a to se
nemohu vynadívat. Je jich hodně, jsou veliké a rohaté. Dokonce jsou barevné. Ale nejvíc se
koukám na ty strakaté. Kolikrát páníčkové volají abych šel domů, né že bych neposlouchal,
já se od toho plotu prostě nemohu odtrhnout. Je to někdy podívaná. Jednou po obědě spinkám
v boudě a slyším takový rámus. Dupání, frkání a jako iha ha há. Okolo stodol šli koně, ale strašně
veliký. Trochu jsem se obával. No, byli za plotem, tak jsem si řekl - co se mi může stát, když
bude nejhůř uteču do boudy.



Tady Andy...

17. března 2008 v 7:43 | O. M. |  Andy
Narodil jsem se 24. října 2005 a vážil jsem 138 gramů. Malej, ale šikovnej. A hned jsem měl velkého bráchu Bena.

Tady Ben....

17. března 2008 v 7:43 | O. M. |  Ben
Narodil jsem se 2. února a vážil jsem 130 gramů, fakt mrňous. A ani jméno jsem neměl....