362-Pomalu balíme a uklízíme před zimou

13. října 2018 v 18:55 | O. M. |  Ben

Na podzim je jako v létě, ale co čekat před zimou nikdo neví.

Bláznivé počasí.

... balení a uklízení nemám rád...
... je to smutné, kde nic tu nic, posledních pár kytek na záhonech...
... skoro nám uschnula všechna tráva...
... mini žabníček je zazimovaný, zvířatka uklizena a budou čekat na jaro...
... okna umyta a podzimně vyzdobena...
... aby bylo v chaloupce s podzimem i v zimě pěkně...
... usušené lampionky hezky vypadají v košíku s jehličím...
... posledních pár kvetoucích...
... zabaleno, připraveno, ale zase se vrátíme, jsme tady skoro pořád...
... smutný pohled do zahrádky...
 

361-Stříhání keřů vinné révy

7. října 2018 v 15:13 | O. M. |  Ben

Stříhání a úprava po sklizni vína

... sleduji, co se bude dít, když se dělá něco kolem pergoly s vínem, mám to rád...
... zatím jsem raději bokem, protože tu panička pracuje na štaflích,
tak abych se nepřipletl a nepřišel k úrazu...
... větičky se musí zakrátit, ohlídat letorosty, na nich bude za rok víno,
pak se musí upravit a zajistit tažně na kůlí, vše pěkně přichytit do dvojdrátů.
To aby nám ani v zimě sníh a vítr nic nepoškodily. Ovšem při tom stříhání
sem tam spadne někdě zapomenutá kulička vína, sice trošku zašlá,ale dobrá.
Moc mi chutná. Nemusí vše zůstat jen ptákům.
... urodilo se modré i bílé..
... krásné, velké hrozny...
... a velmi chutné a sladké... alespoň k něčemu bylo to sucho dobré, žádná plíseň a jiné neduhy...
... dnes už máme vše sklizené a upravené...
... já jsem pečlivě sbíral spadané kuličky ze země a pochutnával si...
... škoda, že už tu není Andík, ten by si pochutnával se mnou...
... ještě posbírat pár spadaných listů a je hotovo...
... á, tady ještě bude trošku stříhání...
... s podzimem je hodně práce na zahradě, nejsou pomocníci, ale já jsem u všeho,
zahrádka je s podzimem krásná, upravená a všude plno barev...
... rozkvetlý vřes...
... nízké, pampové trávě se také daří a ve slunci jen září...
... přísavník na plotu podél cestičky hraje všemi barvami, chodím tudy rád...
...
...
...
...
... mám to na chaloupce a na zahrádce rád...

360-Kočky jsou boží

7. října 2018 v 10:05 | O. M. |  Ben

Byla u nás na návštěvě kočička

... courám si tak po zahradě a najdnou slyším slabé mňouky, mňouk...
... u bazénu za plotem byla koččička... určitě kočičí princezna...
možná to byla Ragdoll - hadrová panenka, nebo taky sametová,
víme, že je to rasa kočičí... jen nevíme, jak se to správně píše
... byla hezoučká, jako plyšová hračka, dlouhou a lesklou srst, nádherně vybarvená,
bílá pod bradičkou a na krčku měla zdobený obojek...
... napadlo nás, že má asi hlad a tak jí panička donesla trošku kuřecího masíčka...
... panečku, ta si dávala, jen se olizovala... já jsem hned vyslechl paničky kázání -
vidíš, když je hlad, sní se vše a ty s jídlem zlobíš...
jenže kdyby to ona měla na talíři - tedy v misce, každý den, taky by se tak necpala...
... jen vše snědla, ohlížela se jestli ještě někde něco k snědku není...
... pak se trošku nahrbila, protáhla a hup...
... vykočila na vysokou zeď k sousedům...
... chvilku se rozhlížela a pak...
... předvedla, jak to mají kočky s hygienou a dobrých deset minut se čistila,
olizovala a pacinkou utírala...
... čistila se opravdu pořádně, já to mám jednoduché, mně panička utře tlamku
a čumáček po jídle mokrou žínkou a mám vystaráno...
.. po očistě na nás ještě chvilku koukala, jako by říkala - třeba ještě přijdu... tak ahoj...
.. tady si chvilku drbala čumáček...
... najednou se otočila a odcházela pomalým, ladným krokem...
... na chvilku se posadila, rozhlížela se okolo a pak se rozeběhla, vyskočila
na sousedovic střechu a po hřebenáčích střechy běžela pryč, asi domů...
to jsme ovšem nestačili vyfotografovat, byla prostě rychlejší ...
 


359-Pejskové jsou pro radost

10. září 2018 v 23:19 | O. M. |  Ben

Pejskové jsou pro radost a Beneček obvzlášť

To jsem já, Beneček, v celé své kráse
někdy je mi trošku smutno a tak vzpomínám na brášku Andíka, na dobu,
kdy jsme byli ještě oba pořád spolu
tohle byl náš Andík, bráška
mám hlad, co bych si tak dal
panička říká, že zlobím s jídlem, ale nezlobím, jen mi to nechutná,
jo, být tak kus masa bez příloh, to by bylo něco
jak jsem tak sám, vymyšlím lumpárničky
zrovna nedávno, napadlo mě, že bych ochutnal kousek hrozna, je dole, skoro u země,
asi pro mně nachystané. Je vidět kde jsem si ukousnul, ale nedopadlo to dobře, bolelo
mě bříško, ještě, že máme všude lopatičky na uklízení, fuj....
zkoušeli jsme letos pěstovat melouna, ale to není nic pro mě
u benzínky jsem si vyhlížel vysokou trávu, to bude něco dobrého
tráva byla dobrá, jen panička měla připomínky, že je u silnice a zaprášená
s tou hygienou je to někdy hrozné, řekl bych, že trpím, protože se musím
každý měsíc koupat.
Je to fakt ponižující, ve vaničce po miminech, někdy u toho vrčím a musím
se smát, panička se pak bojí a raději mi dává náhubek, chá, chá, snad se
bojí, že bych jí rafnul
po koupání jsem jako novej, jen stříhání mě nemine, ale co nadělám, budu fešák
máme u chalupy pěknou boudu, velikou, Andíček se tam rád schovával.
Dnes jsou tam jen jeho gumové hračky a panička tam dělá binec, dává do
kouta vyprané hadry na uklízení, aby jí to nestrašilo v koupelně, nechápu
nejraději ležím u plotu a pozoruji cvrkot, sleduji zda půjdou koně
a taky poslouchám plky starého Vaňka
se zájmem jsem pozoroval velikého ptáka, jak buší zobákem do ořechů
udělal do toho ořechu pěknou díru
tady jsem sledoval řezání dřeva, ale seděl jsem na houpačce, tak tu nejsem vidět
nejraději na všechno a všechny štěkám, na včely, na motýly, na ptáky, na vše,
co se kde šustne, pravda, moc mě za to páníčci nechválí
dnes jsem měl ovšem velký zážitek, skočil jsem na svoje křeslo v kuchyni
a koukám, civí na mě nějakej pes. Štěkal jsem na něj asi půl hodiny, ale
pak mě to přestalo bavit, lehnul jsem si vedle něj a usnul
když jsem se probudil, div mi nevypadly oči, pes tam byl pořád
po očku na mě pokukoval, asi jsem se mu líbíl, jako by se pousmál
opatrně jsem sledoval, co se bude dít
už se mi to přestávalo líbit, sednul jsem si, abych si ho pořádně prohlídnul,
přeci se nebudu toho prcka bát a věřte - nevěřte, on si sednul taky

358-Křeček Miki

15. července 2018 v 18:20 | O. M. |  Ostatní

Mám rád zvířatka a naší křeččí holku Mikičku zvlášť.

... máme na hlídání přes prázdniny Mikičku, není to žádná myška, ale holka, křeček...
moc se mi líbí, chodím se na ní pořád dívat...
... očíčka jako korálky... je moc hezká... a tady se připravuje na čistění klícky...
... panička jí vzala ven, do škopíku, aby nám ta mrška někam neutekla,
je to čiperka a chvíli neposedí, hned vše očichala a už se jde do kolotoče
proběhnout...
... běhá jako o závod...
... hotovo, uklizeno v klícce, už se těší zpátky...
... Mikička je zpátky v klícce a je spokojená, vše umyto octovou vodou, dané nové
stelivo, do domečku vatička, do mističek vodička a krmení a zase nové větvičky na
hlodání, obrušování zoubků... budu se na ní zase dívat... ráda si v klícce všechno
stěhuje, jak se jí to zlíbí...

357-Koupání venku

14. července 2018 v 19:53 | O. M. |  Ben

To je snad mánie, jen se venku trochu oteplí, už mě koupají venku.

... aby toho nebylo málo, dají mi ještě náhubek, ještě jsem nikdy nikoho nekousnul, tak proč...
... ještě, že mi dávají šampon, který neštípe do očí a s norkovým olejem,
jsem pak heboučký a pěkně se rozčesávám...
.. tak pěkně opláchnout, osprchovat, ať můžu ven...
... honem pěkně vyválet, ať to navoněné dostanu dolů...
... na lavičce na sluníčku uschnu nejrychleji...
... otočit a ještě z druhé strany...
... tak sláva, skoro suchej...
... schneme oba, já i ručník...
... ještě rozčesat a doufám, že je na měsíc od hygieny pokoj...

356- Mám to pod kontrolou

22. května 2018 v 10:29 | O. M. |  Ben

Musím být u všeho, abych měl přehled

... trochu dřeva na podpal, byl jsem u řezání, ale ten rámus nemusím...
... modřínové dřevo pěkně voní, spadané větve se mohou v lese sbírat...
... mezera v dřevníčku se pěkně zaplní...
... ještě kontrola skleníčku, rajským se daří, rostou jako z vody...
... pariky rostou pomaleji, ale bude jich dost a různé druhy, papriky mám tůze rád,
ale lečo nemusím, panička ho vždy udělá několik sklenic... když nemá nápad co bude
vařit - šup s lečem do hrnce... no, zelenina je zdravá, ale pro mě je lepší masíčko...

354 - Velikonoce

7. dubna 2018 v 18:20 | O. M. |  Ben

Velikonoce byly v klidu a pohodě

... měli jsme doma hezky vyzdobeno...
... hodně kytiček...
... i kaktusy nám rozkvetly...
...
...
...
... já jsem byl nejvíce nadšen snídaní...
... dostal jsem mimořádně kousek mazance, to byla mňamka...
... vážně jsem si pochutnal...
... čekám na přídavek... ovšem dozvěděl jsem se, že stačilo, není to pro mě zdravé...
... povídám paničce - dej mi ještě kousek...
...tak a když nebude mazaneček, nebudu stát, nebudu se fotit a budu rozmazanej...
ale nic mi nepomohlo, panička je zásadová, co se mojí stravy týká...
... i tak byly velikonoce hezké, jen jsme si vzpomněli na Andíčka,
který už s námi není...

353-Mám kamarádku Miki

2. března 2018 v 15:46 | O. M. |  Ostatní

Mám velkou radost, protože mám kamarádku Miki

... dělám doma lumpárny, protože se sám nudím... vytahal jsem polštářky
z gauče na zem, chvíli jsem se na nich válel, ale když přišla panička, dělal jsem,
že o tom vážně nic nevím... když už nemám Andíčka, je mi samotnému trošku
smutno...
... Elinka s Kačkou jely do Itálie lyžovat a daly k nám na hlídání křečka...
... to jsem tedy koukal, malé, bílé žvířátko, říkají mu Miky a nenechte se zmýlit,
není to kluk, ale krásná holka... mohl jsem na ní oči nechat, jak to šlo, pozoroval
jsem, co pořád kutí...
... asi jsem se jí také líbil, se zalíbením se na mě dívala...
... Miki ve sklenici od okurek, na knihovně... panička jí přemístila,
protože se jala v klícce trošku uklidit...
... Miki si nejdříve prohlédla co máme v knihovně a tady se už dívá,
co jí panička dělá s klíckou...
...Miki hned ochutnala čerstvou vodičku, námáčela do ní pacičky a olizovala si je, možná
se ale umývala...
... Miki je velmi pohyblivá, vydrží běhat v kolotoči, sem tam z něj vyskočí, proběhne
tunýlkem,podívá se na mě a zase mi předvádí, jak jí to v kolotoči jde...
... po sportovním výkonu se byla napít, ale už do misky pacičku nestrkala...
mohl jsem na ní oči nechat...
... tady Miki šplhala po klícce a se zalíbením se na mě dívala...
... po týdnu přijely Eliška s Kačenkou, vyndaly Miki z klícky, ovšem jen jsem viděl
tu malou přepravku, věděl jsem, že Miki odjede...
... Miki v přepravce už čeká, že pojede domů, rozloučil jsem se s ní, bylo mi líto,
že odjíždí, mám jí rád, ale budu se těšit až zase přijede... v létě to bude prima,
holčičky budou u nás na chalupě a Miki s nimi také...

354-Moje 14. narozeniny

22. února 2018 v 16:47 | O. M. |  Ben

Další rok utekl jako voda.

Já jsem 2. února oslavil již 14. narozeniny i když trošku smutně, neb bez Andíčka, který nám stále chybí.

... já s mašlí a dárkem...


... nejvíc jsem si ovšem pochutnal na večeři, maso s rýží a zeleninkou, no to je to pravé....
... dostal jsem psí piškotky a tyčinky z bůvolí kůže... ovšem zde to vypadá jako cigáro...
... pěkně jsem si tyčinky okusoval, mám je rád...
... pak jsem dostal nešťastný nápad a sice, že si jednu tyčinku schovám na pak,
no a nejlépe za skříňku...
... vidíte jak jsem dopadl...
... pořádně jsem si odřel nos až na kůži a celou nosní černou houbu pryč...
dost to bolelo...

... panička mi pro radost dala pár tvrdých, chlebových kůrek, mám je moc rád...
... mňam...
... ještě kytka k narozeninám... no, ta moc jedlá není, ale dobře vypadá...


... a dole fotografie, jako vzpomínka na Andíčka, na dobu, kdy jsme byli ještě spolu
a dělili se o dárky...